Představte si starověké karavany, které se sunuly přes rozlehlé pouště a úrodné roviny Blízkého východu. Právě z těchto končin, konkrétně z oblasti mezi Íránem a Afghánistánem, pochází. Jeho cesta do Evropy byla dlouhá a fascinující, provázená obchodníky a dobyvateli. Už před tisíci lety si lidé uvědomili jeho hodnotu – nejen pro sladké plody, ale i pro odolné dřevo.

Do Středomoří se dostal s Římany, kteří s sebou dováželi nejen svou kulturu, ale i užitkové rostliny. Později, v období arabské expanze, se jeho pěstování rozšířilo ještě dál po celém Středomoří a dále na evropský kontinent. 

Na území České republiky se morušovník černý dostal pravděpodobně v pozdním středověku nebo raném novověku. Jeho rozšíření souviselo snad s klášterními zahradami a panskými sídly. Vzhledem k jeho nárokům na teplo se však u nás uchytil především v nejteplejších oblastech, často ve spojení s vinařskými oblastmi jižní Moravy, Polabí a Českého středohoří, kde panují podobné klimatické podmínky jako v jeho domovině. Způsob šíření byl zpočátku pravděpodobně postupný, prostřednictvím dovozu sazenic nebo semen z jižnějších oblastí Evropy, kde už byl etablován. Dnes jej najdeme jen vzácně jako tichého svědka dávných časů.